Kreslit, malovat, tvořit
Co je u mne nového? Je toho hodně. Neustále se učím, měním, vyvíjím a procházím životem. Jednu velkou část mého života tvoří umění. Jak obdivování děl ostatních autorů, tak i vlastní produkce.
Začala jsem s tím už jako malá - už od malička jsem byla velký knihomol a psala příběhy. Potom jsem i dokonce na konci ZŠ a začátku střední psala básně. Teď si občas přečtu knihu, ale spíše to bývají naučné, takže se to nedá zařadit moc do umění... V poslední době mám totiž problém narazit na opravdu kvalitní čtivo, vždy hledám od příběhu něco víc.
Asi jsem se stala velice náročným čtenářem, ale o tom více v jiném článku :D
*zde můžete vidět moji kreslenou mandalu s indickým tématem. Více jsem si dala záležet na kreslení než vybarvování, jak můžete vidět z toho modrého pozadí*
Další část mé umělecké cesty zahrnuje hudbu. Od pěti jsem hrála na housle v místní ZUŠ a zůstala jsem tam 10 let - byla to především klasika: Vivaldi, Bach, Brahms.... Potom jsem na housle hrála doma, více jsem si hrála kdy jsem opravdu chtěla a co jsem chtěla a hrála jsem více podle sluchu své oblíbené písničky z filmů nebo převedla do houslové podoby i modernější kousky. Postupem času jsem ale hrála méně a méně, protože když už jsem měla chuť hrát, sahala jsem víc po elektrické kytaře, na kterou mě naučila hrát teta základní akordy a postupným samo-učením (videa z youtube a knihy a samozřejmě hodiny a hodiny s kytarou v ruce a objevování) jsem ji předčila.
K hudbě musím ještě připojit že už vlastně ve školce jsem hrála na flétnu podle sluchu a asi až do třetí třídy jsem si tu a tam zapískala.
A pokaždé, když jsem u tety a strejdy, kteří vlastní spousty nástrojů, vždy si nějaký vypůjčím a vlastně celá návštěva spočívá v tom, že hraji (na bubny, ukulele, klavír). To všechno bez not, podle sluchu a bez nejmenších znalostí se snažím vyprodukovat své oblíbené písničky.
A docela mi to jde :D (prostě hudební sluch... ovšem nevýhoda toho je, že se vám můžou v hlavě přehrávat i hrozné moderní písničky a vy pokaždé jen skřípete zuby nad tou hrůzou, proto se jejich poslechu snažím vyhýbat... a taky o tom, že nemůžete vystát falešné tony a zvuky - jak vaše tak cizí. A když se mi nelíbí něčí hlas, nejsem schopná se s tím člověkem bavit. A taky si pamatuji živě hity z roku 2010...)
Pět let jsem i chodila na balet, ale to jsem spíše viděla jako sportovní aktivitu. Bylo to krásné, ale stálo to až příliš mnoho bolesti a zničených chodidel. A do toho přísná trenérka a nesedl mi moc kolektiv... Takže jsem odešla. I když to už je asi 7 let, co jsem se do špiček (baletních bot) nenasoukala, pořád mám pohmožděné a citlivé prsty na nohách.
Tady opět mandala vlastní tvorby s pomocí kružítka.
Pak přišel dramaťák a divadlo. To byl můj živel. Super lidi, možnost být s kamarády a tvořit. Pracovat s texty a i hudbou zároveň! Navíc jsme byli celkem úspěšní, jezdili jsme různě po Republice na soutěže a přehlídky, které jsem milovala: hodnotné zpětné vazby zkušených porotců z vysokých uměleckých škol a možnost vidět hromadu práce ostatních divadelních kolektivů. Občas jsem se i tu a tam protlačila do nějaké soutěže jako recitátor, ale více mne bavilo pracovat v kolektivu, cítit tu energii a propojenost.
No a teď jsem se vrhnula do malování a kreslení a kaligrafie (čínské, japonské i do psaní krasopisu). Dělám cokoliv, na co mám chuť. Buď sama kreslím nebo vybarvuji omalovánky pro dospělé (pozor na to, je to opravdu umění a někteří dokáží vytvořit opravdu nádherné kousky!) nebo píšu.
Velkou inspirací mi je https://www.instagram.com/peta_hewitt/?hl=cs
https://www.instagram.com/gundiwr/?hl=cs
https://www.instagram.com/colouredin/?hl=cs
https://www.instagram.com/hcelliston/
https://www.instagram.com/lifeinabujo/
https://www.instagram.com/amandarachlee/
... a mnoho, mnoho dalších, třeba i v naší privátní skupině :)
Pokud byste chtěli sledovat mou barevnou tvořivou cestu a vývoj, nejlépe tak uděláte prostřednictvím mého Instagramového účtu a sledovat "my story".
Tady můžete vidět mou první vypracovanou omalovánku od slavné Johanny Basford, která tvoří a trochu i proslavila ve světě omalovánky pro dospělé. Mám Tajemnou zahradu artist edici,. Oceňuji kvalitní tvrdý papír a taky fakt, že se obrázky dají lehce vytáhnout.
A tady jsem mamce k narozeninám připravila domácí čokoládovo-kávové kuličky s menším vzkazem :)
Tady je další část dárku pro mamku - přání v japonštině a větev sakury.
A tady jsem se poprvé odvážila vymalovat omalovánku něčím jiným než pastelkami :D Vybrala jsem si akvarely a docela to sedí... Obrázek je z Hry o trůny.
Ale ovšem tahle tvorba má jednu velikou nevýhodu.... CHCETE NEOMEZENÝ ROZPOČET NA KOUPI VŠEMOŽNÝCH UMĚLECKÝCH POTŘEB.
Já už utratila dost peněz a to teprve se ještě koukám po linerech, uměleckých fixech a pastelkách, suchých pastelek, akvarelových pastelkách, třech omalovánek pro dospělé, fixačním spreji.... A juj, to máme.... pět, šest tisíc? :D (a to už jsem svůj list přání hooodně redukovala. Věřte mi.)
Pokud mi nevěříte, vyberu ty nejdražší vymoženosti, o kterých se mi zdá :D
Jop, ceny jsou v DOLARECH.
Ale pokud by se náhodou našla nějaká dobrá duše, co má jakékoliv papírenské potřeby na celkem ucházející úrovni a neví, co s nimi, můžete mi je darovat a já pro vás za to něco vytvořím :)
Komentáře
Okomentovat