Jako na houpačce
V poslední době to je opravdu jako na houpačce. Se vším. Nějak se nemůžu harmonizovat, ukotvit... a moje okolí mi v tom rozhodně nepomáhá (ahoj mami!).
Říká mi to doslovně i moje tělo: začaly mi hodně otékat nohy, což souvisí s tím, že nejsem schopná najít stabilitu...
Upřímně řečeno, nejraději bych se přestěhovala. Hned. Kamkoliv. Dřív jsem si myslela, že to nikdy neřeknu, ale mám mnohem raději tátu než mámu. Já, která byla vždycky ten mamánek, protože táta trávil v práci většinu dne a jako impulzivní přísný člověk nešetřil s tresty.
Problém je v tom, že nevím, jak se mamka zachová. Jestli mě pochválí, co jsem udělala, zeptá se jak bylo nebo naopak seřve za každou maličkost, začne mi vyhrožovat psychiatrií, začne mě vydírat a vyčítat mi už pomalu to, že dýchám...
Že prý jsem sobecká a starám se jen o sebe (když jsem ji řekla, že nemůžu hlídat bráchu, protože jdu k lékaři/na zápis do školy/do práce to je prostě průběh každé konverzace.
Jednou mi zase napíše e-mail, že se mám vybrat kávu, že bude objednávat do práce, tak si mám vybrat...
Že jsem nevysála/nevyžehlila/nevytřídila oblečení/... - protože mi to prostě mělo PŘIROZENĚ DOJÍT ŽE JSEM TO MĚLA UDĚLAT A ŽE MĚ NEBUDE O NIC PROSIT
Když jdu ven, tak je to strašný problém, protože mě najednou všichni potřebují, zato ona si můžete v pohodě jen tak bez upozornění zmiznout na trénink na půl dne.
A pak se snažte být v pohodě.
Ale aby to nebylo jenom takové depresivní: přejděme k tomu lepšímu :)
V poslední době jsem se hodně začala zajímat o japonskou kulturu, takže jsem se vrhrnula do origami, sledování anime, popíjení více čajů a konzumování více rýže, sledování dokumentů o Japonsku a různých youtube videí o Japonsku, poslouchání japonské hudby, dělání japonské kaligrafie - ano, přesedlala jsem z čínské na japonskou :D - a začala jsem uvažovat, že si na univerzitě napíšu předmět japonštinu.
Došla mi výplata z práce, takže jsem neváhala ji hned utratit (hihi) za africké speciality z Ugandy (předražený dragonfruit, všeliajké druhy a barvy banánů, batáty, maniok, taro, plantain, papája, avokáda, všeijaké druhy passion fruit, mango, rose apple, okra, tamarilo, jackfruit, opravdu výborný ananas, všemožné druhy koření), za novou tašku/batoh (popruhy jdou sundat), protože ten můj starý se mi začínal loupat a fakt už mě štvalo, jak jsem ze sebe a z věcí kolem musela sundávat drobné černé kousky koženky. A navíc tenhle batoh má křííídla! Ještě ho nemám vyfocený, protože čekám na vhodnou příležitost, kdy se s ním ukázat :) - Navíc jsem na něj natrefila zrovna v období slev, takže jsem prostě nemohla odolat :D
(najdete ho zde)
Potom jsem si ještě koupila umělecké pastelky - jednu omalovánku jsem už s nimi udělala a je to
opravdu něco jiného, než klasické mapedy nebo tricolory od Koh-i-nooru. A těch odstínů!
Začala jsem si taky pohrávat s myšlenkou vytvořit si sama vlastní Bullet Journal - tedy rozuměj deník, kde si všechno sama vytvořím - plánování, rozvrhy, rozdělení na roky, měsíce, týdny, dny, různé upomínky, plány, i takový deníček, reflexe, svátky, narozeniny, sny... A do toho ozdobené písmem, výstřižky, malůvkami... Je to docela fuška, to vám musím říct, mám v plánu to rozběhnout naplno v říjnu. Zatím píšu do ne moc kvalitního deníku z Tigeru, který úžasně propíjí, takže musím psát jednostranně (na té druhé si jen nalepím obrázky).
Jinak autoškola se mi celkem úspěšně daří, na to, jaký jsem antitalent... Pomalu, ale přece postupuji. Kdybych tak mohla dohnat body z teorie a přesunout je do jízd :D
Mezitím jsem si napůjčovala spoustu knih z knihovny: dala jsem si takový osobní challange, že bych ráda do konce roku přečetla sérii Cizinku (Outlander). Zatím jsem ve třetím díle asi v 1/4 knihy - abyste rozuměli, každý díl má přes 1000 stran a zatím je šest dílů. Takže mám co dělat :D
Do toho jsem se zavázala přečíst young adult Caraval, protože mi zrovna kdosi před očima šlohl třetí díl (Oheň srdce) mojí rozečtené young adult série Smrtná zima, knihu o japonské kaligrafii, další young adult Ten kdo stojí v koutě, abych se pak konečně mohla kouknout na film Charlieho malá tajemství.
A potom taky dvě knihy o aromaterapii a esenciálních olejích (obě mám rozečteny, hihi) - což byla povinnost, protože jsem nedávno propadla aromaterapii a práci s esenciálními oleji díky jedné youtuberce. Takže teď skoro pokaždé, když jsem doma trochu déle a mám čas, nažhavím aromalampu a jedu. Nebo si kápnu oleje do makadamiového oleje, který nyní používám k večerní hydrataci pokožky a rozmasíruji si bolavé svaly po sportu.
Z podcastů zase momentálně poslouchám seriál a mimozemšťanech v češtině a občas to vyměním za anglické kratší o výživě a sportu.
Jinak naplánovala jsem si aktivity i dopředu na říjen - ty ale nejsou ještě tak jisté: totiž výroba raw vegan cukroví jako minulý rok a výpomoc na seminářích o zdravé stravě a o ženství; potom možná lektorka francouzštiny ve francouzské alianci (pokud by měl někdo zájem o to si posílit základy francouzštiny - úplné začátečníky totiž neberu, protože na to si netroufám - a je z Ostravy a okolí neváhejte se ozvat :))
Jinak za pár dní i začne škola, tak se uvidí... Jak se rozhodnu na akademickém poli.
Jak vidíte, tak mám plno aktivit, energie a plánů, ale... je tam to jisté ale, které se přiřítí jako černý mrak a najednou se vzbudím uprostřed noci a nemůžu spát až do rána. Nebo z ničeho nic mi klesne motivace úplně na nulu a říkám si, že bych nejraději odjela kamsi daleko od všeho a od všech, že chci jen ticho a klid.
A skončeme příjemným: a to fotkami Epicy a Apocalypticy, které jsem si byla poslechnout na Havířovských slavnostech. Na Apocalypticu jsem se prodrala až do druhé řady, což bylo super! :)
Říká mi to doslovně i moje tělo: začaly mi hodně otékat nohy, což souvisí s tím, že nejsem schopná najít stabilitu...
Upřímně řečeno, nejraději bych se přestěhovala. Hned. Kamkoliv. Dřív jsem si myslela, že to nikdy neřeknu, ale mám mnohem raději tátu než mámu. Já, která byla vždycky ten mamánek, protože táta trávil v práci většinu dne a jako impulzivní přísný člověk nešetřil s tresty.
Problém je v tom, že nevím, jak se mamka zachová. Jestli mě pochválí, co jsem udělala, zeptá se jak bylo nebo naopak seřve za každou maličkost, začne mi vyhrožovat psychiatrií, začne mě vydírat a vyčítat mi už pomalu to, že dýchám...
Že prý jsem sobecká a starám se jen o sebe (když jsem ji řekla, že nemůžu hlídat bráchu, protože jdu k lékaři/na zápis do školy/do práce to je prostě průběh každé konverzace.
Jednou mi zase napíše e-mail, že se mám vybrat kávu, že bude objednávat do práce, tak si mám vybrat...
Že jsem nevysála/nevyžehlila/nevytřídila oblečení/... - protože mi to prostě mělo PŘIROZENĚ DOJÍT ŽE JSEM TO MĚLA UDĚLAT A ŽE MĚ NEBUDE O NIC PROSIT
Když jdu ven, tak je to strašný problém, protože mě najednou všichni potřebují, zato ona si můžete v pohodě jen tak bez upozornění zmiznout na trénink na půl dne.
A pak se snažte být v pohodě.
Ale aby to nebylo jenom takové depresivní: přejděme k tomu lepšímu :)V poslední době jsem se hodně začala zajímat o japonskou kulturu, takže jsem se vrhrnula do origami, sledování anime, popíjení více čajů a konzumování více rýže, sledování dokumentů o Japonsku a různých youtube videí o Japonsku, poslouchání japonské hudby, dělání japonské kaligrafie - ano, přesedlala jsem z čínské na japonskou :D - a začala jsem uvažovat, že si na univerzitě napíšu předmět japonštinu.
Došla mi výplata z práce, takže jsem neváhala ji hned utratit (hihi) za africké speciality z Ugandy (předražený dragonfruit, všeliajké druhy a barvy banánů, batáty, maniok, taro, plantain, papája, avokáda, všeijaké druhy passion fruit, mango, rose apple, okra, tamarilo, jackfruit, opravdu výborný ananas, všemožné druhy koření), za novou tašku/batoh (popruhy jdou sundat), protože ten můj starý se mi začínal loupat a fakt už mě štvalo, jak jsem ze sebe a z věcí kolem musela sundávat drobné černé kousky koženky. A navíc tenhle batoh má křííídla! Ještě ho nemám vyfocený, protože čekám na vhodnou příležitost, kdy se s ním ukázat :) - Navíc jsem na něj natrefila zrovna v období slev, takže jsem prostě nemohla odolat :D
(najdete ho zde)
Potom jsem si ještě koupila umělecké pastelky - jednu omalovánku jsem už s nimi udělala a je to
opravdu něco jiného, než klasické mapedy nebo tricolory od Koh-i-nooru. A těch odstínů!
Začala jsem si taky pohrávat s myšlenkou vytvořit si sama vlastní Bullet Journal - tedy rozuměj deník, kde si všechno sama vytvořím - plánování, rozvrhy, rozdělení na roky, měsíce, týdny, dny, různé upomínky, plány, i takový deníček, reflexe, svátky, narozeniny, sny... A do toho ozdobené písmem, výstřižky, malůvkami... Je to docela fuška, to vám musím říct, mám v plánu to rozběhnout naplno v říjnu. Zatím píšu do ne moc kvalitního deníku z Tigeru, který úžasně propíjí, takže musím psát jednostranně (na té druhé si jen nalepím obrázky).
Jinak autoškola se mi celkem úspěšně daří, na to, jaký jsem antitalent... Pomalu, ale přece postupuji. Kdybych tak mohla dohnat body z teorie a přesunout je do jízd :D
Mezitím jsem si napůjčovala spoustu knih z knihovny: dala jsem si takový osobní challange, že bych ráda do konce roku přečetla sérii Cizinku (Outlander). Zatím jsem ve třetím díle asi v 1/4 knihy - abyste rozuměli, každý díl má přes 1000 stran a zatím je šest dílů. Takže mám co dělat :DDo toho jsem se zavázala přečíst young adult Caraval, protože mi zrovna kdosi před očima šlohl třetí díl (Oheň srdce) mojí rozečtené young adult série Smrtná zima, knihu o japonské kaligrafii, další young adult Ten kdo stojí v koutě, abych se pak konečně mohla kouknout na film Charlieho malá tajemství.
A potom taky dvě knihy o aromaterapii a esenciálních olejích (obě mám rozečteny, hihi) - což byla povinnost, protože jsem nedávno propadla aromaterapii a práci s esenciálními oleji díky jedné youtuberce. Takže teď skoro pokaždé, když jsem doma trochu déle a mám čas, nažhavím aromalampu a jedu. Nebo si kápnu oleje do makadamiového oleje, který nyní používám k večerní hydrataci pokožky a rozmasíruji si bolavé svaly po sportu.
Z podcastů zase momentálně poslouchám seriál a mimozemšťanech v češtině a občas to vyměním za anglické kratší o výživě a sportu.
Jinak naplánovala jsem si aktivity i dopředu na říjen - ty ale nejsou ještě tak jisté: totiž výroba raw vegan cukroví jako minulý rok a výpomoc na seminářích o zdravé stravě a o ženství; potom možná lektorka francouzštiny ve francouzské alianci (pokud by měl někdo zájem o to si posílit základy francouzštiny - úplné začátečníky totiž neberu, protože na to si netroufám - a je z Ostravy a okolí neváhejte se ozvat :))
Jinak za pár dní i začne škola, tak se uvidí... Jak se rozhodnu na akademickém poli.
Jak vidíte, tak mám plno aktivit, energie a plánů, ale... je tam to jisté ale, které se přiřítí jako černý mrak a najednou se vzbudím uprostřed noci a nemůžu spát až do rána. Nebo z ničeho nic mi klesne motivace úplně na nulu a říkám si, že bych nejraději odjela kamsi daleko od všeho a od všech, že chci jen ticho a klid.
A skončeme příjemným: a to fotkami Epicy a Apocalypticy, které jsem si byla poslechnout na Havířovských slavnostech. Na Apocalypticu jsem se prodrala až do druhé řady, což bylo super! :)
Komentáře
Okomentovat