Panama #1

I když mám ve zvyku zápisky hned po dovolené, Panamu jsem tak nějak zazdila, jelikož jsme jeli v období maturit, takže jsem si i s sebou brala jen samé učebnice.

Letěli jsme z Varšavy. Město samotné jsme si naneštěstí neprohlédli, jenom jsme odstavili auto poblíž letiště a nechali se zavést autobusem na terminál. V klídku jsme se odbavili a letěli přímo směr Panama City.
Let byl dlouhý cca 12 hodin (zpátky zabral "jen" 11, díky rotaci Země, i když na letišti jsme potom skoro hodinu jeli na příslušný terminál). Většinu času jsem si četla, ale jelikož jsme jeli celkem dobrou společností s moderním typem letadla, bylo o nás luxusně postaráno i v economy class, takže jsem využila bohatou nabídku filmů a zhlédla Churchilla.
Můj malý brácha dokonce dostal i malý balíček s hračkami, aby se během letu zabavil.

Ihned mě uchvátil náš Riu hotel se svým interiérem. Připadala jsem si jako v super drahém luxusním hotelu, i když cenově to nebylo vůbec hrozné. Jasně, měli jsme to jenom se snídaní, ale výběr tam byl bohatý - ovoce, zelenina, všelijaké pečivo, všelijaké cereálie, typické těžké americké a britské vařené snídaně, dokonce i brambory, fazole... Tak aby to uspokojilo velký počet hostů ze všech koutů světa.

Jelikož jsme aktivní rodina, čekali nás v Panamě tři hlavní místa. První dvě noci jsme strávili v hlavním městě, Panama City. Hodně mi to připomínalo Hong Kong: teplo, vlkho, mrakodrapy a všude se hojně staví.

Jenom to sushi už nemají tak dobré... První večer jsme neodolali a zabrousili ihned do sushi restaurace... A řekněme, že jsou bohužel zkažení americkými choutkami. Sushi bez majonézy skoro nenajdete, rýže není dobrá... Měla jsem problém si objednat, musela jsem jim výslovně říct, že jako vegan tam chci jenom zeleninu, načež se na mě dívali jako na exota. Spravila jsem to ale dezertem: čerstvý výborný ananas. 

Nutno říci, že tuho dovolenou jsem spořádala kila a kila exotického ovoce. U nás v ČR tak chutné není, je drahé a navíc to ani není šetrné k planetě. Takže tam mě čekaly melouny, maracuje, papáje, banány, pomeranče, grepy, ananasy, passion fruit, manga...

A takto vypadá hlavní město za světla. Tento mrakodrap jsme přejmenovali na vývrtku a představoval pro nás orientační bod :D

Mnoha lidem se Panama spojí se slavným Panamským průplavem, grandiózním ambiciozním projektem, který se nepřestává rozšiřovat i v současnosti, protože dnešní konzumní společnost chce stále více a více zboží rychleji a rychleji... Ale dost stěžování.

Panamský průplav rozhodně nesmíte propásnout. Součástí je i muzeum, kde je vysvětleno nejen na jakém principu funguje převádění lodí a různá zajímavá čísla, ze kterých se vám zatočí hlava, ale i historie. Na projektu začali pracovat Francouzi, ti to ale brzy vzdali, protože na konci 19. století nedisponovali dostatečným materiálem a mnoho dělníků skolila malárie. Američané o pár let později ale byli úspěšnější s lepším vybavením. Jeho stavba a provoz byl následně spojen s krvavým bojem za nezávislost Panamy, protože samozřejmě tento průplav poskytuje dost peněz svým majitelům... 

Na fotce můžete vidět, jak zrovna projížděl menší tanker a my jsme měli možnost na vlastní oči sledovat, jak se napouští zdymadla, aby jej vyvezla do výše jezera. 

Zde jsme se vypravili na procházku do Starého města Panamy, které je příznačné bílými vilkami a pár kostely. Naneštěstí je většina z toho rozbořené a kolem se toulají místní. Občas najdete restauraci či kavárnu pro turisty. A cestou na ono místo se odkrývá "nová" moderní část města v celé své výši. 

Mezi starou a novou částí města je i  zajímavě zhotovené botanické muzeum. Zrovna měli zavřeno, ale místní zahrady kolem vás nabijí znalostmi i bez toho, aniž byste nahlédli dovnitř.

 A zde je ono staré město - jeho zachovalejší část, hlavní náměstí, kde jsou i úřední budovy. Ta bílá barva připomínala tátovi Kubu. Já osobně na Kubě ještě nebyla... Ale plánuji se tam podívat co nejdřív, ještě než to tam Američané infiltrují.

Po dvou dnech v hlavním městě jsme se přesunuli do "džungle", do města Gamboa, konkrétně do Gamboa Rainforest resort, abychom si zahráli na dobrodruhy.... 

Ale pokračování příště :)