Kreativita a povinnosti

Ten čas o prázdninách letí... Ale letěl vlastně i když jsem chodila do školy. Takže si nemám na co stěžovat.

Zrovna čtu Den, kdy jsem se naučil žít (Le jour où j'ai appris à vivre) v originále ve francouzštině a tam jsem se mimochodem dozvěděla, že polovina života se naší koncepci času jeví jako doba do našich šestnácti let. 

Takže pro mou mysl už mám polovinu života za sebou. Wow.

Ale o tom jsem vlastně nechtěla psát. Chtěla jsem psát o tom, že se mám skvěle, dělám to, co mě baví - tvořím (jak v kuchyni, tak kouzlím s fotkami, kreslím - to snad v největší míře - anime, art nouveau motivy a dodělávám i pár zapomenutých omalovánek z Her o trůny) ze všeho a taky jste mohli i na mém instagramu postřehnout, že jsem si vytvořila tričko. Inspirovala jsem se jedním motivem na triku, ale cenovka mne odradila, tak jsem se rozhodla pro tuhle mnohem levnější DIY verzi. Půjčila jsem si barvy na textil od tety, vytiskla si motiv z internetu, napsala si text a jenom jsem to obtáhla. A za chvilku bylo hotovo.)

Nově mám taky celé červené vlasy, dříve jsem měla pouze obarvené konečky :) 

Poté se taky samozřejmě vzdělávám: jak prostřednictvím internetu kratšími články a rozhovory, tak knihami. Zejména knihami. Toto léto opravdu hodně čtu, jak naučné, tak příběhové, jak v češtině tak v angličtině a ve francouzštině. Snažím se promazávat můj seznam četby, které si plánuji přečíst, ale roste každým dnem, takže je to nesplnitelný úkol, stejně tak jako zhlédnout všechny seriály a filmy (především dokumenty), které chci zhlédnout, včetně youtuberů. které chci blíže poznat. Nemluvě ještě o podcastech.... 

Pokud by měl někdo zájem vidět můj seznam, ráda ho zpracuji. Zatím je mám uložené neuspořádaně jak v PC tak i v mobilu, takže bych si i v tom ráda udělala pořádek :D 

Pracuji i na mém puzzle inspirované A. Muchou, řekla bych, že jsem tak cca u poloviny (celkem má 1000 dílků). Jsem zvědavá, kdy ho dokončím.

Co se týče mých cestovatelských plánů: Paříž jsem odložila na říjen a momentálně se "pouze" přesouvám po Česku, především po horách a lesích. Mám naplánovaný i zajímavý výlet do jedné silné energetické lokality, tak jsem zvědavá... ale zatím pšššt, podrobnější report vás nemine!

Nedávno jsem taky propadla japonské kultuře. Až tak, že jsem dost začala uvažovat nad tím, že se začnu učit japonsky. Ale pořád to je tak 50/50 mezi japonštinou a španělštinou. Avšak vzhledem k tomu, že moc dobře vím - což mi i moje tělo teď nedávno ukázalo -, že se nemám "upisovat" ke všemu, že nemám na vše kývat ano ano, protože taky potřebuje odpočinek a regeneraci. 

Jak jsem se vůbec upnula k Japonsku? Východní kultury mi byly vždy blízké (především jídlem a čajovou kulturou a filosofií, jednu dobu jsem se i intenzivně věnovala čínské kaligrafii), ale nikdy jsem moc netíhla k anime. Až teď jsem si z ničeho nic řekla, že se kouknu na pár filmů od studia Ghibli, což je něco jako japonské Disney, až na to, že filmy jsou prosycené symbolikou a východními hodnotami a filosofií. Moc se mi na tom líbí zpráva, že každý příběh ať už více nebo méně ukazuje na naše spojení s přírodou a že si jí máme vážit. 

Mimochodem filmy jsem viděla všechny. Dalo mi zabrat, než jsem je všechny našla, některé jsem dokonce viděla s francouzským dabingem :D Teď je mým velkým snem se dostat do Japonska (a možná se tam na jaře podívám!) a dostat se do parku studia Ghibli (ovšem tam asi ne, pokud mne tam záhadným způsobem někdo nepropašuje zadarmo nebo se nedostanu k většímu obnosu peněz). Ale abych své "japonské" chutě trochu ukojila, objednala jsem si obaly na mobil s motivy Spirited Away a Totoro. (Spirited Away mám dokonce i na ploše mobilu, na uvítací stránce mám ale A. Muchu).

Dále také samozřejmě trávím čas s kamarády, užívám i neužívám si teplého počasí (někdy je prostě AŽ MOC horko), každý den nachodím minimálně 5km, každý den vstávám se sluníčkem kolem šesté hodiny (i když se do postele dostanu později) a protáhnu se s mým mixem kalisteniky (cvičení s vlastní vahou jako jsou kliky, dřepy atd.), jógy a youtube workout videí, což mi zabere cca hodinku a poté se ponořím do dne. Mimochodem uvažuji o tom, že začnu chodit do fitka, abych nabrala taky svalovou 

A abych dodržela nadpis, který jsem tomuto deníčkovskému zápisku věnovala, vypíchnu i ty povinnosti: (což mi připomíná, že bych měla dneska utřít prach a vysát) chodím na brigádu točit zmrzlinu, ale časem bych ráda i přesedlala ke kávovaru, protože zmrzlinový stánek patří ke kavárně a káva je stala poslední rok mým věrným společníkem. K dobré náladě mi i stačí si k ní jenom čichnout. Dělám 3x nebo 4x týdně 8 hodin. Prodávat a vyrábět směsi je super, nejhorší je samozřejmě uklízení a počítání tržby. (A domlouvání se, které dny můžu a které ne, heh)

Krom toho chodím taky i do autoškoly... K tomu jenom stačí říci: bude to se mnou zajímavé... :D Stejně však nemám auto, takže budu nejspíš jen fungovat jako odvoz a dovoz rodičů, když to po mě budou chtít a stejně ve velkých městech vím, že tam je nejlepší auto zapíchnout někam na parkoviště zadarmo mimo rušené centrum a pak se spoléhat na MHD a nezatěžovat se zácpami, hledáním místa na parkování a neřešit cenu parkovného. 

Tak a já doufám, že jsem na nic nezapomněla a přeji vám krásné prázdniny!